А а
буква:аJako české a. Bez přízvuku je kratší a blíží se nejasné samohlásce.
Knihovna
Abeceda
Bulharština používá 30 písmen cyrilice. Mnohá vypadají povědomě – některá jsou záludná. Klepni na písmeno, poslechni si ho a obtáhni ho.
Začít lekciБ б
буква:бJako české b. Na konci slova zní jako p: „хляб“
(chléb) končí na p.
Trochu připomíná číslici 6 – je to B.
В в
буква:вв
в
Jako české v. Na konci slova zní jako f: „лъв“
.
Vypadá jako B, ale je to V: „вълк“
= vălk.
Г г
буква:гг
г
Jako české g v „guma“ – nikdy ne jako h.
Vypadá jako obrácené L – je to G, jako v „go“.
Д д
буква:дд
д
Jako české d. Na konci slova zní jako t: „град“
.
Velké Д vypadá jako domeček – je to D. Pozor: malé „д“ vypadá v bulharském písmu jako g!
Е е
буква:еJako české e. Nikdy se nečte „je“.
Ж ж
буква:жж
ж
Jako české ž. Na konci slova zní jako š: „нож“
.
Zní jako polské ż / české ž.
З з
буква:зз
з
Jako české z.
Vypadá jako číslice 3 – je to Z, jako v „zoo“.
И и
буква:ии
и
Jako české krátké i.
Vypadá jako zrcadlové N – je to samohláska i.
Й й
буква:йй
й
Jako české j v „jo“ nebo „kraj“.
„И“
s obloučkem: zní jako polské/české j.
К к
буква:кк
к
Jako české k.
Л л
буква:лл
л
Jako české l; před е a и je ještě měkčí a světlejší.
Vypadá jako řecké Λ (lambda) – je to L.
М м
буква:мJako české m.
Н н
буква:нJako české n – není to H!
Vypadá jako H, ale je to N: „нос“
= nos.
О о
буква:оJako české o, jen o něco kulatější. Bez přízvuku se trochu blíží k u.
П п
буква:пп
п
Jako české p.
Jako řecké Π – je to P. Pozor: malé „п“ vypadá jako n!
Р р
буква:рKmitavé r, jako české r.
Vypadá jako P, ale je to kmitavé R: „риба“
= riba.
С с
буква:сVždy s, jako české s – nikdy k ani c.
Vypadá jako C, ale je to vždy S: „сова“
= sova.
Т т
буква:тт
т
Jako české t.
V rukopisu a kurzívě vypadá malé „т“ jako m – pořád je to T.
У у
буква:уJako české krátké u.
Vypadá jako Y, ale je to samohláska u: „ухо“
= ucho.
Ф ф
буква:фJako české f.
Vypadá jako řecké Φ – je to F.
Х х
буква:хJako české ch v „chata“ – nikdy nezní jako x.
Vypadá jako X, ale je to polské/české ch.
Ц ц
буква:цц
ц
Jako české c.
Vypadá jako U s ocáskem – je to polské/české c.
Ч ч
буква:чJako české č.
Vypadá jako číslice 4 – je to polské cz / české č.
Ш ш
буква:шш
ш
Jako české š.
Vypadá jako W, ale je to polské sz / české š.
Щ щ
буква:щщ
щ
Dvě hlásky: š + t, jako české št: „щъркел“
, „поща“
.
Ш s ocáskem = polské szt / české št.
Ъ ъ
буква:ъъ
ъ
Plnohodnotná samohláska – nejasný zvuk jako e v anglickém „about“ (neutrální samohláska). Čeština ji nemá.
Vypadá jako b s háčkem, ale je to samohláska, jako u v „but“.
Ь ь
буква:ьь
ь
Samo nezní: objevuje se jen v „ьо“ a změkčuje souhlásku před о – „шофьор“
zní šof-JOR.
Vypadá jako b, ale nemá vlastní zvuk – objevuje se jen v „ьо“ (jo).
Ю ю
буква:юю
ю
Jako české ju. Po souhlásce ji změkčuje (jako ťu, ňu).
Vypadá jako IO – je to polské/české ju.
Я я
буква:яJako české ja. Po souhlásce ji změkčuje (jako ťa, ňa).
Vypadá jako zrcadlové R – je to polské/české ja.
