Říkal, že…

Мария се върна от командировка в неделя вечерта. Съквартирантката ѝ Вера я посрещна с чаша чай и дълъг списък. „Докато те нямаше, няколко души те търсиха“, каза Вера. „Първо се обади майка ти. Каза, че баба ти е по-добре, и те помоли да ѝ звъннеш утре. След това хазяинът попита дали може да дойде в сряда да оправи бойлера. Обясних му, че си на работа до шест, и той обеща да дойде след шест.“ Мария записа всичко в телефона си и стана от масата, но Вера я спря: „Чакай, още не съм свършила!“ „А, и Ники ти остави гласово съобщение“, продължи Вера. „После се обади и на мен. Сподели, че се мести в Пловдив и ще прави прощален купон в събота. Предупреди, че ще има много хора, и попита дали можеш да донесеш от твоята баница.“ Мария се засмя: „Ники винаги казва, че моята баница е най-вкусната в София.“ Накрая Вера я попита дали е гладна. Мария отговори, че е много уморена и иска само да спи.

Marie se v neděli večer vrátila ze služební cesty. Její spolubydlící Věra ji přivítala s hrnkem čaje a dlouhým seznamem. „⁠Zatímco jsi byla pryč, shánělo tě několik lidí,⁠“ řekla Věra. „⁠Nejdřív volala tvoje máma. Říkala, že babičce je líp, a prosila, abys jí zítra zavolala. Pak se majitel bytu ptal, jestli může přijít ve středu opravit bojler. Vysvětlila jsem mu, že jsi do šesti v práci, a on slíbil, že přijde po šesté.⁠“ Marie si všechno zapsala do telefonu a vstala od stolu, ale Věra ji zastavila: „⁠Počkej, ještě jsem neskončila!⁠“ „⁠Jo, a Niki ti nechala hlasovou zprávu,⁠“ pokračovala Věra. „⁠Pak volala i mně. Svěřila se mi, že se stěhuje do Plovdivu a v sobotu pořádá rozlučkový večírek. Upozornila, že bude hodně lidí, a ptala se, jestli bys mohla přinést trochu své banice.⁠“ Marie se zasmála: „⁠Niki vždycky říká, že moje banica je nejlepší v Sofii.⁠“ Nakonec se jí Věra zeptala, jestli má hlad. Marie odpověděla, že je hrozně unavená a chce jen spát.