B1 · Oddíl 6
Přísloví
Porozumíš nejznámějším bulharským příslovím a budeš vědět, kdy je použít.
Nová slova
přísloví
Existuje i slovo „пословица“
– znamená skoro totéž.
Bez práce nejsou koláče.
Doslova: „bez trápení není učení“.
Co je rychle, to je špatně
Doslova: „rychlá práce – ostudná práce“.
Mnoho kuchařů přesolí polévku.
Doslova: „dvě bábi – nemocné dítě“: když velí moc lidí, věci jdou hůř.
Ranní ptáče dál doskáče.
V tomto přísloví „рани“
znamená „vstává brzy“. Doslova: „Kdo brzy vstane, dvakrát uspěje“.
Lepší pozdě než nikdy.
Aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Řešení, se kterým jsou spokojené obě strany.
Co si kdo nadrobí, to si také sní.
Bude i na naší ulici posvícení.
Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
Sytý hladovému nevěří.
Kapka ke kapce, až je z toho moře
„Вир“ je hluboké místo v řece, tůň. Doslova: „kapka po kapce – a je z toho tůň“.
Všechno zlé je k něčemu dobré.
S prázdným žaludkem se nedá pracovat.
Doslova: „hladová medvědice horo netančí“ – nejdřív jídlo, pak práce.
Kde je kouř, tam je i oheň.
Babička ví nejlíp
Babička Veska
Ела да хапнеш нещо! Цял ден учиш.
Pojď si něco zakousnout! Celý den se učíš.
После, бабо. Утре имам изпит и трябва да уча.
Až potom, babi. Zítra mám zkoušku a musím se učit.
Babička Veska
Гладна мечка хоро не играе! Първо яж, после учи.
Hladový medvěd netancuje! Nejdřív se najez, pak se uč.
Права си. Но без мъка няма наука!
Máš pravdu. Ale bez práce nejsou koláče!
Babička Veska
Така е. Някога и аз учех нощем. А защо не започна по-рано?
To je pravda. Já se taky kdysi učila po nocích. Ale proč jsi nezačal dřív?
Знам. Отлагах до последния момент.
Já vím. Odkládal jsem to na poslední chvíli.
Babička Veska
Е, виждаш ли? Не отлагай за утре това, което можеш да направиш днес.
No vidíš? Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek.
Права си, бабо. Следващия път ще започна по-рано.
Máš pravdu, babi. Příště začnu dřív.
Babička Veska
По-добре късно, отколкото никога. А сега яж, ще ти изстине супата!
Lepší pozdě než nikdy. A teď jez, polévka ti stydne!
Babička a její přísloví
Българите обичат поговорките. Чуваш ги в семейството, на работа, дори в рекламите. Някои са стари стотици години и разказват за живота на село: за мечки, агнета и работа на полето. Други звучат съвсем модерно. Моята баба има поговорка за всяка ситуация. Когато като дете не исках да ям, тя казваше: „Гладна мечка хоро не играе!“ Когато пишех домашните си на бърза ръка и правех грешки, чувах: „Бърза работа — срамна работа.“ А когато мама и леля ми спореха как да ме възпитават, баба се смееше: „Две баби — хилаво дете!“ Поговорките не са само смешни. В тях има опит на много поколения. „Без мъка няма наука“ ми помогна да завърша университета. „Капка по капка — вир става“ ме научи да спестявам. Внимавайте обаче: поговорката трябва да пасне на ситуацията. Ако кажете „Сит на гладен не вярва“ на приятел, който ви черпи, ще звучи странно. Най-добрият начин да ги научите е да слушате българите — и да ги питате какво значат.
Bulhaři mají rádi přísloví. Uslyšíš je v rodině, v práci, dokonce i v reklamách. Některá jsou stovky let stará a vyprávějí o životě na vesnici: o medvědech, jehňatech a práci na poli. Jiná znějí docela moderně. Moje babička má přísloví na každou situaci. Když jsem jako malá nechtěla jíst, říkala: „Hladový medvěd netancuje!“ Když jsem úkoly odbyla ve spěchu a dělala chyby, slyšela jsem: „Co je rychle, to je špatně.“ A když se máma s tetou přely, jak mě vychovávat, babička se smála: „Mnoho kuchařů přesolí polévku!“ Přísloví nejsou jen vtipná. Je v nich zkušenost mnoha generací. „Bez práce nejsou koláče“ mi pomohlo dostudovat univerzitu. „Kapka ke kapce“ mě naučilo šetřit. Ale pozor: přísloví musí sedět k situaci. Když řekneš „Sytý hladovému nevěří“ kamarádovi, který tě hostí, bude to znít divně. Nejlepší způsob, jak se je naučit, je poslouchat Bulhary – a ptát se jich, co znamenají.
Příklady
Уча всеки ден по час — без мъка няма наука.
Učím se každý den hodinu – bez práce nejsou koláče.
Написа имейла за две минути и направи пет грешки. Бърза работа — срамна работа.
Napsal e-mail za dvě minuty a udělal pět chyb. Co je rychle, to je špatně.
Мама и свекърва ми се карат как да гледаме бебето. Две баби — хилаво дете!
Moje máma a tchyně se přou, jak máme vychovávat miminko. Mnoho kuchařů přesolí polévku!
Ставам в шест, защото който рано рани, две сполуки сполучва.
Vstávám v šest, protože ranní ptáče dál doskáče.
Иван най-накрая се записа на курс по български. По-добре късно, отколкото никога!
Ivan se konečně přihlásil na kurz bulharštiny. Lepší pozdě než nikdy!
Ти ще готвиш, а аз ще мия чиниите — и вълкът сит, и агнето цяло.
Ty budeš vařit a já umyju nádobí – aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Цяла година не учи, а сега се чуди защо не взе изпита. Каквото посееш, това ще пожънеш.
Celý rok se neučil a teď se diví, proč neudělal zkoušku. Co si kdo nadrobí, to si také sní.
Не се отчайвай — и на нашата улица ще има празник!
Neztrácej naději – bude i na naší ulici posvícení!
Ще отговоря на писмото още сега. Не отлагай за утре това, което можеш да направиш днес!
Na ten dopis odpovím hned. Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek!
Тя няма проблеми с пари и не разбира защо се оплакваме. Сит на гладен не вярва.
Ona nemá problémy s penězi a nechápe, proč si stěžujeme. Sytý hladovému nevěří.
Спестявам по пет евро на ден. Капка по капка — вир става.
Každý den si odkládám pět eur. Zrnko k zrnku.
Загубих работата си, но намерих по-добра. Няма лошо без добро.
Přišel jsem o práci, ale našel jsem lepší. Všechno zlé je k něčemu dobré.