Úřední telefonát

По телефона не виждаме човека срещу нас, затова думите са още по-важни. Ето пет съвета. Първо, представете се. Кажете името си и защо се обаждате: „Добър ден, казвам се Ана Иванова и се обаждам по повод вашата обява.“ Второ, говорете бавно и ясно. Ако името ви е трудно, продиктувайте го буква по буква. Не се обаждайте, докато сте в метрото или на шумна улица. Трето, ако не разбирате нещо, не се срамувайте да попитате: „Бихте ли повторили?“ Това е съвсем нормално и учтиво. Четвърто, ако човекът, когото търсите, в момента го няма, оставете съобщение и телефон за връзка. Попитайте кога е удобно да се обадите отново. Пето, дръжте хартия и химикалка под ръка и записвайте. Имената, датите и номерата се забравят много бързо, особено когато сте притеснени. И накрая: ако чакате на линия повече от десет минути, не губете търпение. Когато операторът най-после вдигне, той не е виновен за чакането. А една усмивка се чува дори по телефона. И не забравяйте да кажете „Благодаря, довиждане“ в края на разговора.

Do telefonu nevidíme toho, s kým mluvíme, takže na slovech záleží ještě víc. Tady je pět rad. Zaprvé, představ se. Řekni své jméno a proč voláš: „⁠Dobrý den, jmenuji se Ana Ivanova a volám kvůli vašemu inzerátu.⁠“ Zadruhé, mluv pomalu a zřetelně. Pokud máš složité jméno, hláskuj ho písmeno po písmenu. Nevolej, když jsi v metru nebo na hlučné ulici. Zatřetí, když něčemu nerozumíš, neostýchej se zeptat: „⁠Mohl byste to zopakovat?⁠“ Je to úplně normální a zdvořilé. Začtvrté, když člověk, kterého sháníš, není k dispozici, nech mu vzkaz a kontaktní číslo. Zeptej se, kdy by se hodilo zavolat znovu. Zapáté, měj po ruce papír a tužku a dělej si poznámky. Jména, data a čísla se zapomínají velmi rychle, hlavně když jsi nervózní. A nakonec: když čekáš na lince déle než deset minut, neztrácej trpělivost. Když to operátor konečně vezme, není jeho vina, že jsi musel čekat. A úsměv je slyšet i do telefonu. A nezapomeň na konci hovoru říct „⁠Děkuji, na shledanou⁠“.