Pro objekt: „⁠Писмата ги пазим⁠“. Pro člověka prožívajícího pocit: „⁠На баба ѝ е приятно⁠“. „⁠Ѝ⁠“ a „⁠ги⁠“ mají různé role. Nezdvojujte každý objekt mechanicky: zde je již toto téma známé.

На баба ѝ е приятно, когато слушаме внимателно.

Babičku baví, když pozorně posloucháme.

Писмата ги съхраняваме в кутия, а копията — в семеен архив.

Dopisy uchováváme v krabici a kopie v rodinném archivu.

Klitické zdvojení: podstatné jméno a krátké zájmeno

Příklady

Баба ми пази писма, които разказват за живота ѝ като студентка.

Moje babička schovává dopisy, které popisují její život jako studentky.

Съвременникът помни преживяното, но може да обърка точната дата.

Pamětník si pamatuje prožité události, ale může si splést přesné datum.

Не всеки семеен разказ може да бъде потвърден с документ.

Ne každý rodinný příběh lze potvrdit dokumentem.

Каквато и да е личната ни оценка, трябва да посочим източника.

Ať už je náš osobní úsudek jakýkoli, musíme pojmenovat zdroj.

Това е площадът, където всяка година има възпоменание.

Toto je náměstí, kde se každoročně koná vzpomínková akce.

Можем ли да запишем разговора, или предпочиташ само да си говорим?

Můžeme si rozhovor nahrát, nebo si raději jen povídat?

Различните спомени не означават непременно, че някой лъже.

Různé vzpomínky nemusí nutně znamenat, že někdo lže.

Да съхраним паметта не означава да скрием противоречията.

Zachovat paměť neznamená skrývat rozpory.

Začít lekci